ZŠ Plaňany - Projekt EU
|
BULHARSKO
Bulharsko je stát v jihovýchodní Evropě, na balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (kde hranici tvoří Dunaj), na západě se Srbskem a s Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře. V roce 2004 země vstoupila do NATO a 1. 1. 2007 do EU.
Cyril a Metoděj ČERNÉ MOŘE
Černé moře (bulharsky Черно море (Černo more), rumunsky Marea Neagră, ukrajinsky Чорне море (Čorne more), rusky Чёрное море (Čornoje more), gruzínsky შავი ზღვა (Šavi zghva), turecky Kara Deniz) je šelfové moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu. Kromě zmíněného spojení se Středozemním mořem jde víceméně o vnitrozemské moře, obklopené ze všech stran pevninou: na severozápadě evropskou, na jihovýchodě asijskou. Kolem moře se rozkládají následující země: na západě balkánské státy Bulharsko a Rumunsko, na severu Ukrajina, na severovýchodě Rusko, na východě Gruzie, na jihu Turecko. Černé moře se rozkládá na ploše 422 000 km² a jeho největší hloubka je 2210 m. Největšími řekami, které do Černého moře přivádějí své vody, jsou Dunaj na pomezí Rumunska a Ukrajiny, Dněstr a Dněpr na Ukrajině a Don v Rusku. Za součást Černého moře bývá považováno menší Azovské moře, jež od Černého moře na severovýchodě odděluje Kerčský průliv. Ze severu do Černého moře vybíhá poloostrov Krym. Největšími přístavy jsou Oděsa, Illičivsk, Sevastopol, Jalta, Kerč, Novorossijsk, Soči, Poti, Batumi, Trabzon, Samsun, Varna, Burgas a Konstanca.
Pláže Černého moře
RUMUNSKO
Rumunsko (rumunsky: România, maďarsky: Románia, srbsky: Румунија/Rumunija, ukrajinsky: Румунія/Rumunija, bulharsky: Румъния/Rumnija) leží z části na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem na severovýchodě, s Maďarskem na severozápadě, se Srbskem na západě a s Bulharskem na jihu. Východní břehy země omývají vody Černého moře. 1. 1. 2007 se Rumunsko stalo členem EU.
Nejvyšší hora pohoří Retezatr, Vf. Peleaga (2508,8 m n. m.) a její o 80 cm nižší sestra Vf. Papusa (2508 m n. m.) Vlad III. Dracula (1431 — 1476) řečený též Naražeč na kůl resp. Napichovač (rumunsky Ţepeş) byl valašským knížetem. Jako panovník vedl vůči Osmanské říši nezávislou politiku namířenou proti osmanské expansi. Je považován za spravedlivého vládce a ochránce valašské nezávislosti, proslul však zejména svou krutostí v bojích s Turky (jeho přezdívka je založena na oblíbeném způsobu popravy, který užíval k vyvolání strachu a hrůzy ve svých nepřátelích; Dracula (Drăculea) je pak zdrobnělinou přezdívky jeho otce — Drak (Dracul) — jíž byl označován jako člen tzv. Dračího řádu císaře Zikmunda). Vlad III. Dracula
SLOVINSKO
Slovinsko (slovinsky Slovenija), oficiálně Republika Slovinsko (slovinsky Republika Slovenija), je středomořský stát v jižní Evropě. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako nástupnický stát Jugoslávie. Slovinsko je členem OSN, Evropské Unie a NATO. JOŽE PLEČNIK Jože Plečnik, v Česku známý spíše jako Josip Plečnik, (* 23. ledna 1872 v Lublani – † 7. ledna 1957 tamtéž) byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu. Dílo K nejvýznamnějším dílům tohoto otce postmoderny generace Jana Kotěry, Josefa Hoffmanna a Adolfa Loose patří projekty pro Pražský hrad (rekonstrukce prvního a třetího nádvoří, úprava jižních zahrad), kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech (1928–32), Langerova vila (1901) ve Vídni, Zacherlův palác (1905), Kašna Karla Boromejského (1906), Kostel sv. Ducha (1910–1913), projekty a urbanistické studie rodné Lublaně, jejíž podobu významně ovlivnil (plán regulace Lublaně (1928–1929), park Tivoli (1931), kostel sv. Cyrila a Metoděje (1933–1934), Kněžský seminář (1936–1941), Národní knihovna (1936–1941), nebo přestavbu domu rodiny Prelovšek (1932–1933), pro kterou navrhl i vybavení interiéru. Bez zajímavosti nezůstává ani prezentace Plečnikova vlastního domu v Trnovu (1924–1925) nebo projekt Kostela sv. Antonína v Bělehradě (1929–1932).
Chrám Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jířího z Poděbrad
POSTOJENSKÁ JESKYNĚ Postojenská jeskyně, (slovinsky Postojnska Jama, v angličtině Postojna Cave) je největší jeskyní ve Slovinsku a druhou největší zpřístupněnou jeskyní v Evropě. Kromě toho drží i jiná "nej": Postojenská jeskyně a okolní chodby je jediným místem na světě, kde žije macarát jeskynní a je také jedinou zpřístupněnou jeskyní na světě, ve které je zavedena železnice.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
